Zoo Hodonín má mláďata kriticky ohroženého lva berberského

Ilustrační foto
Autor: Zoo Hodonín

Zoo Hodonín má přírůstky u kočkovitých šelem. 12. září se narodila mláďata kriticky ohroženého lva berberského. Původně čtyři, jedno z nich však bylo výrazně menší, slabé a třetí den uhynulo. U početnějších vrhů je to ale běžné.

Tři koťata zatím dobře prospívají. Aby měla čtyřletá lvice i její mláďata potřebný a dostatečně dlouhý klid, vnitřní expozice lvů je pro návštěvníky stále uzavřena.

Také ošetřovatelé omezili činnosti, které by mohly narušit pocit bezpečí matky s mláďaty. Pozorně je sledují a reagují na veškeré změny v jejich chování.

Prostor je monitorován kamerou a byl také přemístěn tygr ze sousední ubikace.

Kdy bude moci veřejnost lvíčata spatřit, není zatím jasné, vše bude záležet jen na zvířatech a vývoji situace. „S ohledem na předchozí zkušenosti jsme velmi opatrní a poskytujeme zvířatům dostatek času. Kondice mláďat zatím plně odpovídá věku. Vidí, samostatně se pohybují, ale zdržují se hlavně v blízkosti matky. Podle kontrolního vážení se jejich hmotnost pohybuje kolem 3,5 kilogramu,“ uvedla zooložka Zdenka Vavrysová.

Nyní tříletý samec je od matky s mláďaty zatím oddělený, podobně i v přírodě je samice zpočátku vychovává v ústraní a ke smečce je přivede později. „Běžné bývá spojení zhruba kolem druhého měsíce po porodu, není to ale pravidlo, ke zvířatům je potřeba přistupovat individuálně. Dostatečně dlouhý pobyt s rodiči je pak důležitý pro správný sociální vývoj zvířat a řídí se i chovatelskými potřebami. Osamostatnění a odchod mláďat od rodičů u lvů s ohledem na jejich smečkový způsob života nastává obvykle v období 1,5 až 2 let,“ doplnila zooložka.

Lev berberský jako poddruh již v přírodě vyhynul, chov udržují pouze zoologické zahrady a v současné době se jejich počet pohybuje lehce nad stovkou kusů. „Sestavení úspěšného chovného páru je proto složitější, protože jejich genetická základna je malá. Chov a přesuny těchto šelem v licencovaných zoologických zahradách se řídí doporučeními koordinátora Evropského záchovného programu (EEP). Ten doporučuje spojování vhodných jedinců a přesuny mláďat, vedoucí k co největší genetické pestrosti populace lvů berberských v lidské péči, což jsou zásadní kroky pro přežití tohoto druhu do budoucnosti,“ vysvětlil ředitel Zoo Hodonín Martin Krug.

V Hodoníně začal chov lvů berberských v roce 2007 a k vidění zde byli až do roku 2019, i když nevytvořili žádný chovný pár. Obnoven byl chov vloni poté, co do bratislavské zoo odešel osamocený samec lva jihoafrického. V březnu 2023 přicestovala dvouapůlletá samice ze Zoo Plzeň, o týden později pak o rok mladší samec z německé Zoo Neuwied. Ošetřovatelé sledovali s napětím jejich první spojení, mladá zvířata ale rychle vytvořila harmonický pár. „První mládě se tomuto páru narodilo už v listopadu, brzy po porodu ale uhynulo. V ranném věku a u nezkušené prvorodičky se to často stává. Letos v dubnu rodila lvice podruhé, opět jen jedno mládě, které dobře prospívalo a matka se o něj dobře starala. Po několika týdnech se u ní ale dostavila říje a přišla o mléko. Stav mláděte se rychle zhoršil a s ohledem na známky střevní infekce bylo nakonec po dohodě s veterinářem uspáno. I v přírodě je u lvů naprosto běžné, že málo početné vrhy jsou pro odchov neefektivní a jednoho roku života se dožije zhruba polovina z narozených mláďat. Zvířata jsou v tomto směru nastavena zcela pragmaticky a neefektivními odchovy se nevyčerpávají. Sourozenci jsou důležití nejen pro dobré rozkojení matky, ale následně i pro správný psychický a fyzický vývoj koťat. Mláďata z našeho třetího vrhu krásně prospívají a lvice se o své potomky vzorně stará a intenzivně kojí,“ konstatovala hlavní zooložka Karla Maňáková.