Logo regionálního portálu regionhodoninsko.cz

Regionální zpravodajství

ROZHOVOR: Díky žížalám vyrábím hnojivo - vermikompost zcela přírodní cestou, říká Petr Divácký

Petr Kopáček, Senior Consultant.
pondělí 16.11.2026

Ilustrační foto
Autor: Firma roku & Živnostník...

Říká o sobě, že je takový developer pro kalifornské žížaly. S jejich pomocí přetváří nevyužitý vinařský materiál- matolinu, což je zbytek hroznů, který zůstane po vylisování (slupky, jadérka, stopky), na přírodní kvalitní hnojivo vermikompost. Petr Divácký nyní zvítězil v soutěži Živnostník roku 2026 Jihomoravského kraje.

Není to obyčejný kompost, věda dokládá, že je to mnohem cennější hnojivo, které mj. prokazatelně zvyšuje retenční schopnost půdy a brání její další degradaci a vysychání.

Celou technologii výroby vyvinul sám od nuly. Vlastnoručně navrhl a zkonstruoval specifické vermikompostéry, vymyslel vlastní systém zakládání chovu a ladil dávkování krmení. Naučil se přitom chovat žížaly bez dalších energetických vstupů. Své podnikání provozuje v budovách, které díky tomuto přírodnímu procesu nepotřebují ani vytápění.

Jeho přírodní hnojivo je od roku 2018 oficiálně certifikované a nese značku ‚Regionální produkt ze Slovácka‘. Vermikompostu se věnuje 14 let, z toho poslední 2 roky je to jeho plnohodnotná živnost. Více na www.petrdivacky.cz.

U příležitosti jeho vítězství jsme mu položili několik otázek.

Jak vás to napadlo, že se stanete developerem kalifornských žížal, jak sám s oblibou říkáte?

Je to zhruba 14 let. Ten první impuls byl od sestry, která se zabývala bylinkami. Koupil jsem si první násadu, zhotovil vlastní vermikompostér. Dal jsem žížalám matoliny, nechal jsem vermikompostér rok bez povšimnutí, pak jsem se k tomu vrátil a zjistil jsem, jaký krásný materiál během té doby vnikl. Pocházím z kraje, kde je hodně vinařů, a matolin je poměrně hodně.

Proč zrovna kalifornské žížaly? Je to nějaký speciální druh s výhodami proti klasickým českým žížalám?

V České republice žije nějakých 62 druhů žížal. Kalifornská žížala je nejvíce podobná naší hnojní, ale rychle se množí a je hodně žravá. Říká se jí proto, protože ten byznys jako takový vznikl v Kalifornii. Původní myšlenka vznikla v Japonsku, ale v Kalifornii se to rozšířilo, protože Američané z toho udělali byznys. Žížaly matolinu žerou, projdou jejich trávicím traktem a ty bobky ze žížal, to je ten vermikompost. V České republice neexistuje žádná taková velká firma, která by to realizovala. Opravdu lidé to zatím málo znají.

A zabývá se tím v Česku ještě někdo jiný kromě vás?

Určitě, ano. Jsou to v podstatě malí živnostníci-zahradníci, je i pár menších firem, které to dělají delší dobu, ale samozřejmě záleží i na těch objemech. Čím má člověk větší objemy, tím oslovuje větší firmy, které se zase dostanou na cenu.

Vy v podstatě děláte s vinaři barterový byznys, není to tak?

No, to je vynikající věc. Matoliny nejsou pro mě odpad. Je to krmivo pro kalifornské žížaly. Jsou to výlisky z hroznů, slupky, zrníčka a stonky. Mají pH 4,5, takže vinaři to do půdy dávat nemůžou. Žížala to dokáže vytáhnout na pH 7. To znamená, vinaři se toho rádi zbaví, a může to být i barter, že mi dovezou matoliny, já jim za to vyměním hotový vermikompost, nebo jim dám nějakou část. Má to tak zpětné využití a nekončí to pak někde na černých skládkách, aby tam, kde má, tedy v půdě. Navíc k tomuto procesu nepotřebuji prakticky žádnou energii, žížaly při procesu trávení produkují i teplo, takže v mých budovách nemusím ani topit.

Jak dlouho ten proces žraní trvá, celý rok?

Jeden metr si můžete představit tak, že skládáte de facto vrstvy a ty vrstvy určují, za jak dlouho to zpracujete. Za jeden rok jsem schopen vytvořit vrstvu, která je 1 metr vysoká. To je maximum. Pozor, je to i limitující. Lidi z kompostáren, kteří se u mě byli podívat, tak byli překvapeni. Oni zpracují za pár měsíců třeba 3–4 metry. Já metr. Takže ten proces je relativně pomalý. Jinak výtěžnost je asi 70 %, to znamená, že z jedné tuny matoliny udělám 700 kg vermikompostu.

A o kolik je tenhle vermikompost lepší než jiná hnojiva?

O vermikompostu jsou odborné studie. Je to certifikovaná metoda od roku 2013. Zkoumá to třeba Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita, pan docent Hanč. Šlo by zde doplnit tedy o kolik je to lepší hnojivo? Nějak kvantifikovat? Jinak je to hodně těžká otázka. Často o ní přemýšlím. Vermikompost je přírodní produkt a do půdy patří, tam, kde je žížala, je i vermikompost a dá se říct, že je tam i život. Na druhou stranu minerální hnojiva určitě nejsou méně účinná a v dnešní době se bez nich neobejdeme.

A zákazníky máte z celé republiky?

Ano. Dodávám zahrádkářům, pěstitelům zeleniny, ovocných stromků, či okrasných rostlin, část si zpětně odebírají i samotní vinaři, kteří tak hnojí své vinohrady. Jsem asi jediný v rámci České republiky, kdo materiál dokáže rozdělit, to znamená oddělit zrníčka, která žížala nepozřela. Vyvinul jsem speciální stroj, který odděluje zrníčka z hroznů a ty samotné bobky, ještě více to zvyšuje kvalitu hnojiva. To je jedna část mé produkce - prosetý vermikompost. Pak prodávám i hrubý vermikompost, to znamená se zrníčky. A teď nově mám i vermikompost drcený. Další možný produkt je tzv. žížalí čaj. To je proces, kdy se ve vodě rozpustí bobky žížal v určitém množství vody a další přísady. Vše se vylouhuje. Je na to určitý recept, který nechci prozrazovat. Žížalí čaj se používá jako výživa na list (rozprašovačem) nebo přímo do půdy. Podporuje mikrobiální aktivitu, čímž vytváří lepší podmínky pro zdravý růst rostlin, bez použití chemie.

Jaké máte plány do budoucna?

Můj plán je najít v okrese Břeclav nebo Hodonín stabilní místo, kde bych mohl působit alespoň čtyři roky. Moje podnikání není rozhodně lineární. Na začátku bylo velké nadšení, velké objemy vermikompostu na skladě, ale žádný marketing a tím pádem ani prodej. Poslední roky jsem bral matoliny jen na udržení chovu a snažil se vyprodat sklad, což se z velké části povedlo. Za ty léta jsem si už vybudoval svůj okruh stálých klientů. Příští rok budu muset zase zahájit výrobu na plné obrátky, ale je zde mnoho velkých ale. Jen pár čísel. V okrese Hodonín a Břeclav se nachází cca 12 000 ha vinic, z toho je nějakých 15 000 tun matolin. I 300 tun je velká hromada. Bylo by hezké mít první moravskou vermikompostárnu, v nějakém větším objemu.

Vy jste dokonce začal studovat na vysoké škole, teď pracujete na bakalářské práci. Proč jste začal studovat?

Je to nutnost. Můj byznys vyrůstal na vinařích, vinaři mně poskytují matoliny a já jim naopak zpětně pro sazeničky vermikompost. Samozřejmě ke mně chodí i květináři, zelináři, takže jsem byl v uvozovkách nucený jít studovat na Zahradní fakultu v Lednici, abych si rozšířil vědomosti, když ke mně dorazí někdo s pokojovými rostlinami, abych na něj nehleděl a nevěděl, co to je.

Co vás vedlo k tomu, že jste se přihlásil do soutěže Živnostník roku?

Bylo to díky CzechInvestu, s panem Čermákem jsem se setkal na jednom semináři. Přihlásil mě on.

A jak se cítíte jako vítěz Živnostníka roku Jihomoravského kraje?

Věřím, že to hodně pomůže v rozšíření pojmu vermikompost, tedy v propagaci organických hnojiv. A druhá věc, že to tedy pomůže i v konkretizaci očekávání ceny. Když člověk řekne víno nebo auto, tak má nějaké cenové očekávání, u tohoto typu hnojiva to zatím takto nefunguje.

A co by ještě pomohlo vašemu byznysu?

Abych si trochu postěžoval, tak na vermikompostování nejsou žádné granty, dotace, není na to vůbec nic. To by mně pomohlo v dalším rozvoji.

A už víte, co uděláte s výhrou za vítězství v krajském kole?

Jsem velký fanda do AI, sám jí využívám na různé výzkumy a hlavně třídění informací, kterých je opravdu spousta, nově i tzv. vibe coding. Proto jsem začal kupovat knihy o zahradnictví jak nové, tak staré knihy z antikvariátu. Myslím, že nebude dlouho trvat a AI začne psát i knihy. Tak chci mít doma originály od člověka. Budu tedy kupovat knihy (směje se Petr Divácký). Přemýšlím také o nějaké formě placeného výzkumu .... uvidíme.

TOP
Střední škola Strážnice, příspěvková organizace nabízí práci na pozici Vedoucí školní jídelny na střední škole v obci Strážnice

Vedoucí školní jídelny na střední škole

Střední škola Strážnice, příspěvková organizace Strážnice nabízí volné pracovní místo na plný úvazek (HPP). Pro uchazeče se středoškolským vzděláním s maturitou. ➤ Organizace provozu školní jídelny. Stravovací program VIS Plzeň. Bližší…

Byl článek zajímavý?

Udělte článku hvězdičky, abychom věděli, co rádi čtete. Čím více hvězdiček, tím lépe.