Co je nového v Galerii výtvarného umění v Hodoníně? To se dozvíte v následujícím rozhovoru

Ilustrační foto
Autor: Město Hodonín

Od března 2024 působí na pozici ředitele Galerie výtvarného umění v Hodoníně Miroslav Divina. Po více než třiceti letech vystřídal v čele této instituce Josefa Fanturu. Rodák z Brna vystudoval Dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a dříve působil jako správce sbírek v Moravské galerii v Brně. Poté řídil pět let Galerii v Roudnici nad Labem. 12. května zavítal na pozvání starosty Libora Střechy na radnici, kde společně hovořili o připravovaných novinkách i dalších tématech. Při této příležitosti vznikl i následující rozhovor.

Za sebou máte rok ve funkci ředitele GVU Hodonín, jak byste toto období zhodnotil?

Rozdělil bych jej do dvou etap. Loňský kalendářní rok 2024 jsme ještě pokračovali v programu, který byl nastaven původně. Měl jsem možnost důkladně poznat práci kolegů, ale zároveň jsme nastartovali konkrétní aktivity, které byly třeba v galerii nové. Především se nám podařilo podat několik žádostí o dotace, zejména na naši programovou část. V letošním roce tak máme lepší možnosti. Snažíme se například připravit výstavy celorepublikového nebo odborného zaměření, abychom mohli návštěvníkům nabídnout co nejkvalitnější program.

Působil jste v Roudnici nad Labem, co vás tedy přivedlo do Hodonína?

K Hodonínu mám blízko, protože otec pochází ze Bzence. Máme tam chalupu, vinohrady, a protože pocházím z jižní Moravy, chtěl jsem se vrátit zpátky. V Roudnici nad Labem jsem pracoval pět let, a když jsem viděl výběrové řízení tady do Hodonína do galerie, neváhal jsem. Také s ohledem na to, že galerie v Roudnici nad Labem byla podobného zaměření a velikosti, je zde mnoho společného.

Máte v plánu během svého působení podniknout kroky k rekonstrukci neutěšeného stavu budovy Domu umělců?

Určitě. Kolegové předtím, než jsem nastoupil, již za pana ředitele Fantury podali žádost o dotaci z programu IROP na rekonstrukci tohoto objektu. Ne, že by galerie neuspěla, ale skončila pod čarou i přesto, že projekt byl kladně hodnocen. Stále tak hledáme s Jihomoravským krajem, který budovu vlastní, způsob, jak rekonstrukci financovat. Nicméně v případě tohoto objektu nestačí jen opravit fasádu. Technické problémy jsou mnohem hlubší a rozsáhlejší. Jen na sanaci suterénu bychom potřebovali několik desítek milionů a až poté můžeme opravit fasádu, která opadává právě proto, že vlhne suterén. Druhá taková komplikace se týká střechy a půdy. Na to máme rovněž projekt, nicméně opět sháníme prostředky na realizaci v řádu několika desítek milionů. S Jihomoravským krajem se proto intenzívně snažíme najít cestu, jak by to šlo udělat například po etapách.

Viditelnou změnou je zpřístupnění zahrady, která bývala uzavřená. Souvisí to nějak s vaší vizí otevřít galerii více veřejnosti třeba právě prostřednictvím zahrady?

Ano. Chtěli bychom veřejnosti nabídnout širší spektrum aktivit, než jsou jen samotné výstavy. Jsou to různé programové věci v zahradě i v galerii. Výstavy, které děláme, bychom chtěli návštěvníkům co nejlépe přiblížit. A to prostřednictvím komunikačních materiálů i souvisejících akcí. Ke každé z výstav chystáme spoustu různých doprovodných aktivit, abychom program dokázali zprostředkovat také školám nebo rodičům s dětmi a dalším skupinám veřejnosti. Řada z nich se bude odehrávat právě v zahradě galerie.

Připravujete také nějaké změny týkající se stálé expozice?

Teď chystáme rozsáhlou výstavu o umění 90. let, která začíná 4. června vernisáží. Bude to rozsáhlá výstava celorepublikového významu, a právě jí ustoupí stálá expozice. Poté chceme udělat expozici novou, ale nechceme ji koncipovat jako expozici stálou, ale jako expozici proměnlivou. Vždy na nějakou dobu bychom ukázali část našich sbírek, která by byla odborným způsobem zpracována, ale po roce by se to třeba proměnilo a ukázalo by se zase něco jiného.

Plánujete už něco konkrétního?

Po skončení výstavy umění 90. let budeme na podzim připravovat expozici věnovanou Frantovi a Jožovi Úprkovým. Pohled na ně by měl být trochu jiný, než bylo doposud zvykem. Díla budou dána do nových souvislostí a bude prezentováno i to, co dosud bylo uschováno v depozitáři. Chystáme k tomu také jednoduchého audio průvodce, který bude fungovat prostřednictvím vlastních telefonů, takže návštěvník si bude moci velmi snadno přehrávat informace o těchto klasicích českého výtvarného umění.

Na co byste v červnu pozval návštěvníky galerie? Zmínil jste již výstavu umění 90. let, připravujete i něco dalšího?

Od 5. června bude probíhat v plné kráse výstava nazvaná Svoboda v pubertě – umění 90. let. Bude prezentovat téměř 40 umělců, kteří byli v 90. letech hybateli umění a kteří vstupovali na scénu právě v tomto období. Nebyli tak zatížení předchozím režimem nebo předchozí praxí. Výstava bude rozsáhlá a bude zabírat celé výstavní patro galerie. Chystáme k tomu také několik komentovaných prohlídek a spoustu dalšího programu, ať už třeba pro děti nebo pro širokou veřejnost. Souběžně bude probíhat také komorní výstava mladé slovenské umělkyně Dušany Vrbovské.

Na 13. června zveme návštěvníky galerie na muzejní noc. Téma letošní muzejní noci bude Láska je láska a také reflektuje zmiňovaná 90. léta.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele z Hodonínských listů.