Hodonín ve svých projektech využívá dešťovou vodu. Proč je to důležité a jak se můžete zapojit i vy?

Ilustrační foto
Autor: Ing. arch. Magdalena Mace...

Od podzimu loňského roku probíhají stavební práce na Mírovém náměstí a přilehlém okolí. Tento projekt je zajímavý nejen novou koncepcí veřejného prostoru a ochranou stávajících stromů, ale především budoucím využitím dešťové vody ze střech budov obklopujících toto veřejné prostranství. Zasakování vody podpoří růst stromů a květin, které vytvoří hlavní kompozici parku.

„Princip využití dešťové vody se podařil postupně propsat od architektonické soutěže až k realizaci,“ uvádí autorka návrhu, architektka Miroslava Zadražilová z Ateliéru MAAUS. Plochu přímo před školou doplní dešťový záhon, který zlepší mikroklima předprostoru základní školy. „Dešťový záhon před školou, kam se dostane voda přepadem z akumulačních nádrží ze střechy školy, může sloužit jako výukový prvek, protože využití dešťové vody je podstatné téma i do výuky dětí“, doplňuje architektka Zadražilová.

Proč je využití dešťové vody v městském prostředí tak důležité? Jistě jste už slyšeli, co znamená efekt tepelného ostrova, kdy se zastavěné území přehřívá během horkých letních dní mnohem více než přírodní okolí. A k ochlazení může pomoci právě voda, která má jedinečné schopnosti přebytečné horko při výparu pohlcovat. Pára nadbytečné teplo odnese na jiné místo, kde ho v jinou dobu naopak vypustí během kondenzace. V tomto chladicím procesu dokážou navíc aktivně pomáhat zelené rostliny, které ze svých listových průduchů aktivně odpařují vodu, aby ochlazovaly samy sebe.

A protože Hodonín spadá do jihomoravské oblasti, která patří v České republice mezi části s nejmenším množstvím dešťové vody za rok (kolem 500 mm) a zároveň nejvyšším odparem kvůli vysokým letním teplotám, je jasné, že si vody musíme co nejvíce vážit.

Co tedy mohou udělat sami obyvatelé města? U domů je možné nahradit zpevněné plochy v okolí domu propustnými povrchy. Pokud je třeba zachovat zpevněný povrch, tak by voda z něj měla směrovat do trávníků a dalších ploch zeleně. Zároveň je možné vodu ze střech zachytit do nádrží a následně ji využít pro zalévání zahrady či vnitrobloku, případně i ke splachování toalet.

Pokud v domě chybí trubky pro užitkovou vodu, tak je možné vybudovat na zahradě či předzahrádce tzv. dešťový záhon. Konstrukce není složitá – jde o prohlubeň, jejíž dno je vyplněné asi dvaceticentimetrovou vrstvou štěrku. Na povrchu je vrstva zeminy s rostlinami, které dobře snáší sucho, ale zároveň dokážou zvládnout krátkodobé zamokření. Samozřejmě záleží na propustnosti půdy v dané lokalitě. O té se můžete informovat na městském úřadě. Zároveň není vhodné tento záhon budovat bezprostředně v blízkosti domu, aby nedocházelo k zasakování vody k základům.

Zatím jsou ceny pitné vody velmi nízké, proto nás finance nenutí razantně šetřit. Dešťová voda by každopádně neměla odtékat do kanalizace, protože zbytečně zatěžuje čistírnu. Zároveň tak přicházíme o cenný zdroj, který můžeme využít mnohem lépe.