Regionální zpravodajství

Pervitin v regionech: Hodonínsko vede v počtu odhalených varen pervitinu

David Štencl, RegionálníPortály.cz
nepublikováno

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz.

Série „Pervitin v regionech“ je původní analytický projekt Regionálních portálů. Na základě dat Policie ČR z let 2017–2025 přinášíme pohled na drogovou scénu v jednotlivých mikroregionech Jihomoravského kraje.

Autorem série je redaktor Regionálních portálů a student sociologie David Štencl, který propojuje data se sociologickým výkladem širších souvislostí. Pervitinová výroba v Česku totiž není doménou kartelů či velkých gangů, ale především jednotlivců a uzavřených komunit – od velkých měst po nejmenší obce. Nejde však o nahodilý jev, ale o problém, který vzniká v konkrétních strukturálních podmínkách. Série proto nejen ukazuje situaci v jednotlivých regionech, ale také upozorňuje na hlavní trendy, které výrobu pervitinu v ČR provázejí.

Srovnání: Hodonínsko versus ostatní oblasti kraje

Podle Policejní mapy varen a pěstíren bylo na Hodonínsku od roku 2017 odhaleno celkem 17 varen pervitinu. Region se tím řadí na vrchol žebříčku, těsně za ním je Blanensko (15) a sousedním Kyjovsko (13). Nicméně policejní statistiky neukazují úplnou realitu pervitinové produkce, ve které se regiony nacházejí, tudíž reálná produkce v regionech je zpravidla vyšší a pozice ve středu může značit alarmující výskyt. Z čísel je patrné, že drogová výroba se nevyhýbá žádnému koutu kraje – avšak právě Hodonínsko je nejzatíženější.

Varna zakopaná v lese: vynalézavost vařičů nezná mezí

Zakopaný kovový box s kompletní “varnou” na pervitin odhalili kriminalisté v lese na Kyjovsku. Vařič si takto skrýší v přírodě chtěl pojistit, že na něj nikdo nepřijde. Příběh jako z detektivky se skutečně odehrál loni na Kyjovsku. Jak uvádí Policie ČR, sedmačtyřicetiletý muž, sám závislý na pervitinu, zvolil důmyslnou taktiku: pervitin vařil pokaždé na jiném místě uprostřed lesa a kompletní varnu nikdy nenechával doma.

Varna zakopaá v lese.

Místo toho ji ukrýval v zemi, v kovové bedně zakopané na tajném lesním stanovišti.

Varna zakopaná v zemi.

Suroviny na výrobu si opatřoval přes známé, nebo si pro ně jezdil do sousedního Slovenska – i díky blízkosti hranice pro něj nebyl problém nakoupit potřebné léky. Ani tato opatrnost mu však nepomohla: kriminalisté jeho aktivity měsíce sledovali a nakonec ho dopadli přímo při činu – zadrželi ho ve chvíli, kdy se vracel z „nákupu“ chemikálií. Muž, byl v minulosti za drogy trestaný, nyní mu hrozí až pět let vězení. Tento kuriózní případ ilustruje, jak daleko jsou místní výrobci pervitinu ochotni zajít, aby unikli z dosahu policie.

Kde se vaří nejvíc: Hodonín, Prušánky nebo Rohatec

Z celkových patnácti odhalených varen na Hodonínsku jich naprostou většinu objevili kriminalisté přímo v Hodoníně – konkrétně 13 případů, z toho jedna středně velká. Drtivě převládaly takzvané kuchyňské minivarny s odhadovanou produkcí do 50 gramů pervitinu. Pouze v Prušánkách šlo o 2 středně velké varny kapacitou mezi 50 a 499 gramy. Další jednotlivé varny policie zaznamenala v menších obcích: Dolních Bojanovicích (1) či Rohatci (1). To potvrzuje celorepublikový trend, kdy většinu zachycených varen tvoří malé domácí. Jak uvádí Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, velkovýroba se přesouvá do zahraničí a produkce malých varen pokrývá spíše poptávku místních uživatelů. Malé varny často provozují jednotlivci nebo komunity několika mála lidí a produkují od několika gramů po stovky gramů na jeden výrobní cyklus. Takový výrobní cyklus typicky trvá od 4 do 12 hodin. Vaří se za pomocí prášků obsahující efedrin nebo pseudoefedrin, typicky dovážených z Polska nebo Slovenska. V roce 2023 bylo v ČR odhaleno 189 varen pervitinu, v drtivé míře šlo právě o malé domácí laboratoře s kapacitou pod 50 g na jeden výrobní cyklus.

Vývoj nalezených varen v čase

Naše analyzovaná data od ledna 2017 do července 2025 mají v policejních záznamech speciální charakteristiku, kterou je mezera v datech za období pandemie COVID19, musíme tedy data rozdělit na dvě poloviny.

Období před pandemií (2017–2019) se vyznačovalo relativně vysokým počtem odhalených varen. Policie tehdy zachytila 3 případy v roce 2017, další 3 v roce 2018 a 4 v roce 2019. Z hlediska velikosti převažovaly malé domácí laboratoře s produkcí do 50 gramů na várku, první rok se objevila jedna varna nad rámec standardní kuchynské laboratoře s potenciálem připravit nad jednu várku více než 50 g pervitinu.

Po pandemii (2023–2025) se počet odhalených varen mírně snížil. V roce 2023 byly zachyceny 2 případy, v roce 2024 tři a v roce 2025 zatím dva. Také zde převažovaly minivarny, ale i v tomto období se objevily laboratoře střední velikosti – například v roce 2024 tvořily třetinu všech případů.

Z dlouhodobější perspektivy je tedy patrné, že malé domácí varny jednoznačně dominují, což odpovídá i celorepublikovému trendu. Středně velké laboratoře se na Hodonínsku objevují pravidelně, avšak v menším počtu. Přesto představují významné riziko – jednak kvůli vyšší produkci, ale i kvůli bezpečnostním hrozbám, jak ukázaly případy požárů a výbuchů v obytných domech.

Pervitinové varny jsou strukturální příznak, ne jen izolované incidenty

Výroba pervitinu na úrovni menších laboratoří, jak jsme o ní psali na Hodonínsku, je dynamickým jevem, který nejde vysvětlit jen osobními motivy či kriminalitou jednotlivců. Jak píše např. Petruželka a kol., tak faktory jako nízký příjem, nestabilní bydlení a bydlení na periferii (venkově) významně zvyšují pravděpodobnost výroby nebo užívání metamfetaminu. Tyto faktory mohou utvářet prostředí, v němž se drogová kriminalita dokáže adaptovat i tam, kde to nemusí být úplně zřejmé.

Relativně chudší regiony s vyšší nezaměstnaností mohou být zranitelnější vůči drogové výrobě a konzumaci. Naopak ekonomicky silnější kraje mají mnohdy tuto míru nižší. Podle mapy agentury PAQ Research má Hodonínsko k roku 2024 největší míru indexu sociálního vyloučení, stejně tak nejvyšší nezaměstnanost v Jihomoravském kraji. Není tedy překvapením, že právě Hodonínsko je epicentrem pervitinových varen. Zatímco v oblastech, jako je Hodonínsko, fenomén drogových varen přetrvává a jeho změna se v dohledné době nedá očekávat. Zdá se, že regiony s nižší mírou sociálního vyloučení se mohou snáze vymanit z koloběhu drogové produkce, což ukazuje například Boskovicko nebo Rosicko.

Stejně tak můžeme zmínit geografickou lokaci Hodonínska. Jak popsala Policie ČR u případu „lesního vařiče“, tak zadržený nakupoval léky v sousedním Slovensku. Složitá ekonomická situace regionu, stejně jako přemíra malých domácích varen ilustrují, že výroba drog není jen součástí „podsvětí“, ale často může být součástí adaptivní reakce obyčejných lidí na složitou životní situaci. Nutná je tedy snaha o zlepšení životních podmínek v ohrožených regionech, stejně tak zásadní je poskytnutí cílené pomoci lidem vyloučených ze společnosti, pro které už neexistuje jednoduchá cesta zpátky. Těmito kroky by se měla dle dostupných dat sníží množství producentů ale stejně tak i množství uživatelů.

Další články ze série „Pervitin v regionech“

O autorovi

David Štencl (nar. 2000) je student sociologie. Zabývá se mimo jiné otázkami drogové politiky a narativů spojených s užíváním a regulací návykových látek v českém prostředí. Téma rozvinul i ve své bakalářské práci „Dramaturgie drogové politiky: Česko pro(ti) HHC“, která zkoumala společenskou diskuzi spojenou s tvorbou legislativy o nových psychoaktivních látkách. V sérii článků „Pervitin v regionech“ propojuje data Policie ČR se sociologickým pohledem na strukturální faktory drogové kriminality.

Máte vlastní výzkum, analýzu nebo téma, o které byste se chtěli podělit s čtenáři Regionálních portálů? Napište nám na adresu redakce@tym.regionalniportaly.cz – rádi váš text zveřejníme.

Zdrojem fotografií je Policie ČR.